Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodský pes

Chodský pes

Historie plemene - Chodský pes

Historie chodského psa sahá až zejména do 13. století, kdy na Šumavě v oblastech nejdůležitější cesty, vedoucí od Domažlic do Němec, střežili od nepaměti Chodové. Není třeba zdůrazňovat, že psi, kteří je vždy věrně doprovázeli museli být tvrdí, houževnatí, vysoce odolní. Vzhledem k tehdejší době nebylo povinností těchto psů jen pomáhat střežit a bránit dříve bavorsko-české pohraničí, ale byli rovněž využíváni k pastevectví, museli být schopní ve stopování při nezbytném lovu zvěře.

Každý zná kresby Mikoláše Alše, které doplnily román Aloise Jiráska "Psohlavci". Zejména tolik známá kresba, symbolika, vystihující Choda střežícího pozorně okolí, který má na sobě dlouhý plášť, chodský širák, v rukou čakan a majestát a u nohou sedící soustředěný pes. Rovněž symbolika psa na znaku pohraniční stráže, na titulní straně "Psohlavců" kresba M. Alše, znak skautské lilie - zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkým vztyčeným uchem a delší srstí, která je znázorněna především na krku a hrudi.
O chodském psu psal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na slavnou historii svého rodného Chodska. Velmi autenticky psal, že toto velmi typově vyrovnané a houževnaté plemeno bylo údajně nejvíce rozšířeno v okolí vesnice Klenčí, což pokládáme za poslední dochovanou informaci.

Toto historicky doložené plemeno upadlo téměř v zapomnění, stejně tak jako další plemena, v poválečném období. Pouze několik nadšenců se pokusilo sestavit okolo roku 1948 návrh k uznání chodského psa Mezinárodní kynologickou federací - FCI. Z dochovaných ústních informací vyplynulo, že nebyli zcela jednotní v názorech ohledně některých základních standardních znaků. Bohužel se nepodařilo o tomto připravovaném návrhu nic bližšího zjistit a to ani z bývalého Ústředního klubu ovčáků se sídlem v Brně.

Povaha: Tento pes je věrný svému pánovi.Je to vynikající společník k dětem a zároveň i dobrý hlídač.Je rychlí a mrštný a proto se s nim dají skvěle dělat agility.Dále ho velmi bavý obrana.Je to učenlivý a poslušný,vysoce inteligentní pes.Vyhledává si nejvyvýšenější místo, z něhož sleduje kde se co děje.Rád má o všem přehled.Je to vytrvalí pes.Nejraději je celoročně venku.Miluje vodu za každého počasí a tak leze do vody, i když je venku třeba mínus 10 stupňu pod nulou a plave si mezi krama.Má velmi hustou podsadu a tak se voda nedostane na kůži psa a tudíž mu studená voda nevadí.Potřebuje pohyb a zaměstnaní,velmi nerad se nudí!

Počátky chovu u nás

Na možnost znovuvytvoření chodského psa přivedl ing. Jana Findejse pan doc.ing. dr. Vilém Kurz (známý odborník v kynologii), který mu zaslal fotografie několika plemen, která by si zasloužila a měla reálnou šanci na svou regeneraci. Z těchto obrázků ing. Janu Findejsovi nejvíce učarovalo právě ovčácké plemeno - současný Chodský pes. Ihned podnikl první kroky, které měly vést k regeneraci chodského psa.
V roce 1984 byly v kynologickém tisku uveřejněny obrázky tohoto ovčáckého plemene s výzvou pro eventuelní majitele tohoto dochovaného ovčáckého plemene. Odezvou byl zájem několika čtenářů a kontaktovali se dva majitelé z Prostějovska s vědomím, že Chodského psa mají. Bohužel odezva čtenářů z oblastí Šumavy nebyla. Započala první fáze regenerace, kdy s ing. Findejsem úzce spolupracovala ing. T. Schmidtová. Následovalo odborné posouzení prvního páru, srovnávání s dochovanou dokumentací, písemnými materiály a dobovými kresbami. Základem pro znovuvytvoření starého, zcela jasně historicky doloženého, plemene byla fena Bessy, pes Dixi a o něco později objevený pes Blesk. Plemennou knihou ČSCH byla registrována první chovatelská stanice chodských psů "na Barance" pana Ladislava Hykla. Hlavním cílem regenerace plemene bylo odchovávat zdravé, velmi odolné a nenáročné psy, vysoce temperamentní s chutí do práce, výborné hlídače a společníky za každé situace a pro všechny kategorie zájemců.

V roce 1985 byl narozen první vrh (spojení Dixi a Bessy) v počtu 6 štěňat a následně v roce 1986 vrh druhý (spojení Blesk a Bessy) rovněž 6 štěňat. Za zmínku stojí, že v roce 1987 se představili poprvé chodští psi v Brně a následně v Rychnově nad Kněžnou. Skupina šesti chodských psů se v Brně setkala s velkým zájmem kynologické veřejnosti.
Následně od roku 1987 do roku 1992 bylo odchováno 35 vrhů. Po 5-ti letech od prvního vrhu chodského psa se použili postupně do chovu další regeneráty pro oživení krve, kteří odpovídali svým typem a vlastnostmi požadovanému záměru tvorby plemene. Šlo nejprve o "zkušební" vrhy a po zhodnocení jejich odchovů byli dle výsledků dále využíváni. Byly do dvě feny Dina a Brita a 3 psi Brix (zákl. III linie), Alex (IV. linie) a Harry (V. linie). V letech 1993-95 došlo k rychlému a výraznému zlepšení sjednocení typu chodského psa i ustálení kohoutkových výšek a to zejména díky přispění plemeníka Birri Chodský pes , který prokázal silnou "dědivou" sílu. S fenami různého krevního vedení i kvalit předával štěňatům perfektní typ, ideální výšku, dobrý pigment a bohaté osrstění. Jeho plemenná hodnota však není samozřejmě náhodná, poněvadž byl pokračovatelem svého perfektního otce Asana na Bylinkách a neméně kvalitního děda Bena na Barance.